Rozměry: 8ks _ 200 x 160 mm, náklad 28 sérií
Technika: Sítotisk
Rok: 2026
Realizováno
Tento soubor serigrafií představuje významnou polohu autorovy tvorby, v níž se dlouhodobý zájem o vztah racionality, vědeckého poznání a duchovní zkušenosti promítá do redukovaného jazyka geometrické abstrakce. Formálně navazuje na tradici konstruktivního a konkrétního umění, rozvíjenou ve 20. století osobnostmi jako Kazimir Malevič, El Lissitzky, Max Bill nebo Richard Paul Lohse, současně však překračuje jejich důraz na uzavřený systém a matematickou exaktnost. Geometrické prvky zde nevystupují jako nositelé jednoznačného řádu, ale jako proměnlivé znaky otevřené interpretaci. Linie, vertikály, kruhové dráhy a fragmentované objemy evokují architektonické konstrukce, technické diagramy, astronomické modely i archetypální symboly, aniž by se stávaly ilustrací konkrétního významu.
Cyklus lze zařadit do širšího proudu postgeometrické abstrakce, která od druhé poloviny 20. století opouští modernistickou víru v univerzální systém ve prospěch otevřenějšího a subjektivnějšího vnímání prostoru, znaku a obrazu. Autor vytváří vizuální situace oscilující mezi mapou a krajinou, mezi analytickým modelem a kontemplativním obrazem. Přesně vymezené geometrické struktury se střetávají s organickými texturami a stopami procesu, čímž vzniká napětí mezi konstrukcí a entropií, mezi řádem a jeho postupnou proměnou.
Významnou součástí díla je samotná technologie tisku. Soubor záměrně překračuje tradiční představu grafické edice jako série identických otisků. Každý list je originálem, přestože vychází ze stejné matricové základny. První vrstvu tvoří ručně modulovaný barevný gradient nanášený přímo na síto, jehož poloha a charakter se během tisku průběžně proměňovaly. Vznikaly tak jedinečné světelné a prostorové situace, které nebylo možné přesně zopakovat. Následné doplňování dalších tónů vytvářelo nové přechody a posuny v intenzitě obrazu. Druhá vrstva transparentní modré barvy působí jako sjednocující prvek, který proměňuje původní tonalitu, modeluje hloubku obrazového prostoru a vytváří atmosféru připomínající vzdálený horizont, světelný opar nebo kosmický prostor. Výsledný obraz tak nevzniká jako reprodukce předem dané matrice, ale jako neopakovatelný záznam konkrétního procesu.
Právě zde se nejzřetelněji projevuje jeden z ústředních motivů autorovy tvorby: vztah mezi systémem a variací, mezi přesně konstruovaným znakem a nepředvídatelností skutečnosti. Proměnlivý gradient lze chápat nejen jako technologický prostředek, ale také jako metaforu světla – fenoménu, který v dějinách umění tradičně zprostředkovává vztah mezi materiálním a transcendentním světem. V kontextu autorova dlouhodobého projektu Na nebesích tak serigrafie otevírají prostor pro úvahy o hranicích lidského poznání, o průniku vědeckých modelů a duchovní imaginace i o neustálé snaze člověka orientovat se v prostoru, který jej přesahuje. Jednotlivé listy nevytvářejí lineární vyprávění, ale spíše otevřenou vizuální partituru, v níž se geometrie stává prostředkem kontemplace a hledání souvislostí mezi viditelným a neviditelným.
Instagram
Instagram